Tak ať!
Jsem vymrštěna z trůnu, z nějž jsem roky vládla samotě
Modlím se k síle, co z něj mě zvedla,
Ať s ní udržím krok a srdcem se nechám vést
Ať neodradí mě vzpomínky z minulých marných cest
Ať to není sebeklam, a ani slepá trať -
A jestli ano, zvolám poté “Tak ať!“
Teď vzlétám, křídla v slunci rozpínám
Nepřipouštím si pád a ani další z ran
Jak orel bělohlavý nad městem plachtím
Vznáším se a kořist vyhlížím, ten kousek štěstí,
Co by mi osud mohl přát
A kdybych padla, zvolám poté “Tak ať!“
(Praha 1.6.2013)
