Vyhoření a temná noc duše
Vyhoření (burn-out) je nejen možné, ale dokonce to potkává každého, kdo kráčí po duchovní cestě - nemyslím tím takové ty "víkendové ezoteriky", ale lidi, skutečně hledajícího Boha.
Nazývá se to "temná noc duše". Temná noc duše není zklamání ega sama nad sebou, ale omráčení duše a z toho vyplývající zmatek a dezorientace.
Je to stav, který prožil např. Ježíš na kříži, kdy zvolal: "Otče, proč jsi mě opustil?" Nebo viz Sv.Jan od Kříže - Temná noc (Karmelitánské nakladatelství 1995): "... Když se Božské světlo kontemplace vlomí do duše, která dosud není zcela prosvícená, působí v ní duchovní temnoty, neboť ji nejen přesahuje, ale také ji omráčí a zastře činnost její přirozené inteligence." Takže člověk je jakoby "odpojený" od Božství a prožívá hluboký pocit oddělení, o to těžší než dřív v nevědomosti, protože již prožil spojení a nechápe, jaktože nastalo rozpojení...
Po několika letech duchovní cesty člověku přestanou fungovat modlitby, má pocit, že podlehl davové psychóze nebo že jinak duševně onemocněl, snaží se žít jako dřív, a nejde to, zjišťuje, že ani kdyby zemřel, není to vysvobození, takže se cítí jako v bezvýchodné pasti...
Já s tím osobní zkušenosti mám :-)
(c) Ivana Muková 2009